Jak funguje přenesená daňová povinnost (reverse charge) v praxi
V režimu přenesené daňové povinnosti neodvádí DPH dodavatel, ale odběratel. Faktura je bez daně a příjemce daň sám přizná i (zpravidla) odečte. Kde se režim používá a na co si dát pozor.
V režimu přenesené daňové povinnosti (reverse charge) přiznává a odvádí DPH odběratel, nikoli dodavatel. Dodavatel vystaví fakturu bez daně s poznámkou „“ a příjemce daň přizná ve svém přiznání — a při splnění podmínek si ji zároveň odečte.
Kde se reverse charge používá
Tuzemský režim (§ 92a a násl. zákona o DPH) mezi českými plátci u vybraných plnění — typicky stavební a montážní práce, dodání vybraných kovů a odpadu, obchodování s emisními povolenkami.
Přeshraniční režim u služeb B2B v rámci EU: základní pravidlo místa plnění směřuje zdanění do státu odběratele (čl. 44 směrnice o DPH, § 9 ZDPH) a daň přiznává příjemce.
Praktický příklad
Stavební firma (plátce) provede subdodávku za 500 000 Kč pro generálního dodavatele (plátce). Faktura je bez DPH; generální dodavatel přizná daň 105 000 Kč na výstupu a současně uplatní odpočet 105 000 Kč — výsledný dopad na cash flow je nulový, daň se „“ v jednom přiznání.
Na co si dát pozor
Chyba v určení režimu je drahá. Pokud dodavatel omylem naúčtuje DPH tam, kde měl být reverse charge, odběratel nemá nárok na odpočet takto nesprávně uvedené daně — musí ji vymáhat zpět po dodavateli opravou dokladu. Přesně tuto situaci řešil Soudní dvůr EU v rozsudku C‑424/12 Fatorie.
Před fakturací si ověřte, že je partner skutečně plátcem DPH — režim přenesené povinnosti se použije jen mezi plátci.